Denní karta

Ajajaj. To mi blesklo ráno, když jsem vytáhla tuto kartu. A první, co je k tomu potřeba říci, hlavně klid a žádnou paniku.

Jako znovuzrození povstaneme z včerejšího vodnářského úplňku. Úplně můžete cítit, jak to ve vás při tom protahování lupe a praští.

Luna je v plné síle. A s ní i naše niterné pochody. Mají dnes takovou intenzitu, že nám možná malinko zamlží mysl.

Blíží se úplněk. Jeho krystalická síla nás tentokrát prosvítí jak rentgen a my se až do morku kostí dotkneme pravdy o sobě samých.

Tvořím. Tvoříš. Tvoříme. S každým nádechem, s každým povzdechem, když spíme, když pijeme kávu, když vynakládáme úsilí.

Po několika dnech, kdy jsme se doslova dusili ve vlastní šťávě, se objevuje závan svěžího větru a možnost plně roztáhnout svá křídla.

Brečí obloha a plakat pravděpodobně budeme i my. Dnes to pravděpodobně nebude tak drastické, a pondělní bolest se promění na jemnou mlhu smutku na pozadí.

A je to tu. Připomínka, že jsme lidé z masa a kostí, že máme své omezené kapacity, že smyslem života není nakvantovat si snovou realitu bez obláčku chmur a potíží, ale udržovat svou stabilitu natolik pevnou, aby obstála při vichrech.

Aha. Tak to bychom měli. Jasný vhled do situace, který nám přinese tolik žádané uvědomění. Aha, které tiše cinkne v hlavě, optika se pootočí a celý obraz se promění jako v kaleidoskopu.

Už to nech být. Je vedro, tak kdo by se s tím pořád vlekl na své cestě životem. Je mnoho důvodů, proč nejsme schopni/ochotni opustit staré situace, křivdy a nedokončené příběhy.

Věci, děje, události, okolnosti nejsou dobré nebo špatné. Prostě jen jsou. To naše osobní zkušenosti, a především zážitky týkající se pocitu nedostatku a nedostatečnosti, ohrožení a následného strachu, z nich dělají dobré

Nic není minulým životům vzdáleno tak, jako karta Minulé životy. Jestli jste zrovna dnes měli v plánu nad nimi hloubat, vězte, že to je opravdová ztráta času, ba co víc, podvědomá strategie, jak se v sobě vyhnout něčemu opravdu důležitému a pochopitelně i bolestivému.

Než vás to vedro umoří, vyjmenujte si hned alespoň 5 věcí, které z fleku můžete oslavit. Dlouhodobé, aktuální, drobnosti.

Co jsme si, to jsme si, a teď si pojďme užít krásný den i následující víkend.

Dnes nás čeká den plný prožívání. Trojka Ohně je opravdu mnohovrstevnatá. Přes jemné upozornění, že se umenšujeme před okolím, přes doutnající frustraci až po bouchnutí sazí.

Já ji mám, ty ji máš. A kdo tvrdí, že ji nemá, ten ji má tak velkou, že nežije nic jiného. O čem mluvím? O projekci. Jedná se o přirozenou funkci našeho mozku.

Dnes je zaměřeno na vztahy. Pokud v žádném momentálně nejste, nemějte obavy, týká se vás to taky.

Dnes to vypadá nejen na erupce na slunci, ale i v naší vnitřní krajině. Inu, některým věcem nelze úplně zabránit, ale za to je lze využít pro příště.

Léto, budiž pochváleno. Je před námi prodloužený víkend (ano, v pátek karta nebude 😉 ) a s ním i nejedna příležitost k uvolnění, zklidnění, načerpání energie.

Jedeme na letní vlně. Slunce svítí ve vzduchu se chvěje svoboda a nesvázanost povinnostmi a srdcem prostupuje radost a naděje.

Toužíte být tvůrcem svého života? A víte, že už jím jste? Nojo. Tahle kvalita je nám naprosto přirozená a děje se neustále.

Věděli jste, radost je jednou z primárních esencí našeho života? Je jedním z principů našeho původního nastavení.

A naše krasojízda pokračuje. Kdo se včera poddal své Královně Mraků, ten dnes bude pravděpodobně sklízet ovoce v podobě ukřivděné sebelítosti, typu: já to přece ale udělal správně..

Jeden by řekl, že Slunovratem je to za námi, ale ono ne. Objevují se další a další alegorické vozy a na nich nadšeně mávají a vískají další a další předsudky a přesvědčení. Nevadí, směle do toho!

Je opravdu mnoho okamžiků v běžném dni, kdy s můžeme ocenit za svou odvahu. Život se skládá z nekonečné šňůrky výzev, která se jako červená nitka line naším životem a vede nás přímo do středu naší podstaty a autenticity.

ak tohle už konečně vypadá jako krásný slunovratový dojezd. To nezdravé a nefunkční z našeho systému se vyplavilo a teď už našim systémem proudí čistá energie.

Aj ta kuna. Ta přece nás doběhla. Paní Morálka s jasnými představami, co se může a co ne. Ta, která vždycky a neomylně vypíchne naše osobní selhání a omlátí nám ho o hlavu.

Kdo se neotevře, toho to sejme. To by mohlo být heslo letošního letního Slunovratu. Energie hojnosti, síly, odhodlání, tahu na branku dnes sílí.

Juch! Ale že to trvalo. Tahle karta tu dlouho nebyla. Ne že by to snad znamenalo, že bez ní stojíme už několik měsíců na místě, ale stejně potěší, když nám změnu potvrdí i čertovy obrázky.